Pokušení 3
Slunce už pomalu vycházelo a připravovalo se na oznámení druhého dalšího dne. V celé vesnici a i v hotelu bylo zatím ticho, protože v mlžné vesnici vše plně ožívá až odpoledne.
,,Uááá!!“ rozlétlo se celým hotelem na patře s pokoji 12-20. Křik vycházel z pokoje 13 a patřil blonďatému chlapci, který svými hlasivkami právě vzbudil polovinu hotelu.
,,Co řveš proboha?! Ještě si budou myslet, že ti tu něco dělám!“ ozval se černovlásek, který seděl na zemi a hladil si temeno hlavy.
,,A néé snad?!Co si to teda semnou prováděl před chvílí, hm..? A proč si na zemi?“ sypal Naruto ze sebe jednu otázku za druhou.
,,Za prvé: Ve spaní si mě objal TY!
A za druhé: Na zemi jsem proto, že NEJSEM ZVYKLÝ BÝT BUZEN HYSTERICKÝM SPOLUBYDLÍCÍM!!! začal už nahlas Sasuke, čímž vzbudil beztak tu druhou polovinu hotelu.
,,Vůbec nejsem hysterický!“ nafoukl blonďáček tváře a dál sledoval, jak se jeho kamarád zvedá ze země a sedá si na postel vedle něho.
,,Opravdu nejsi?“ zeptal se černovlasý chlapec.
,,Ne nejsem!“ odpověděl chlapec modrooký.
,,Seš si jistý?“ zeptal se znova černoočko.
,,Jo jsem!!!“ ztrácel už pomalu nervy modroočko.
,,Fajn, v tom případě ti nebude vadit, když se podíváš na strop.“ zašklebil se mladý Uchiha.
,,Nebude.“ ujistil ho Naruto a podíval se nahoru. ,,Pa-pa-pavouk!!!“ začal křičet a skočil Sasukemu do náruče.
,,Nééé, jak mě mohlo napadnout, že si hysterický.“ dobíral si Naruta se značným pobavením.
,,T-ty, ty, ty,...“ začal blonďáček a pokoušel se sestavit větu.
,,Já, chápu a co dál?“ nepřestával se černovlasý shinobi bavit. V tom se ale stalo něco, co ani jeden z chlapců nečekal. Náš malý Spíďa šplhal po svém vlákně, když ale na něj zafoukal větřík z otevřeného okna, uklouzl a spadl Narutovi do vlasů.
,,Néééé!!!!“ začal běhat po pokoji a tím zároveň bavit svého spolubydlícího, který se opět objevil na zemi. Když už to Sasuke nevydržel, setřel si slzy smíchu a chytl blonďáčka kolem pasu a položil svá ústa na jeho ucho.
,,Uklidni se.“ zašeptal mu uklidňujícím tónem, aby přestal myslet na Spíďu v jeho vlasech. Naruto jako kouzlem přestal křičet a panikařit, jenom stál a užíval si Sasukeho blízkosti.
,,No a ani to nebolelo.“ vydechnul Uchiha a začal se chystat na snídani. Když už chtěl odejít, podíval se na Naruta a zeptal se, jestli jde taky. Ten ale jen zavrtěl hlavou a chystal se zpátky do postele.
,,Tak fajn, aspoň si můžeš hrát s tvým novým 8-mi nohým kamarádem.“ řekl s mírným úsměvem na rtech Sasuke, který moc dobře věděl, že tahle věta, vykopne Naruta z postele, i kdyby měl obě nohy zlomené.
,,P-počkej!!“ zarazil ho blonďáček při odchodu. Rychle na sebe hodil to první, co na něj ze skříně spadlo a vyběhl z pokoje, až se černovlásek díval, jestli po Narutovi nezbyla ohnivá čára. Došly do jídelny, která byla velice prostorná a stejně jako ostatní pokoje, luxusně zařízená. Stěny měly tu nejbělejší barvu, do které jemně vstupovaly kvalitní okenní rámy spolu s nábytkem. Na stropě se tyčil obrovský křišťálový lustr, který se roztahoval po celé místnosti a každý stůl byl vybaven talíři, ubrousky, příbory a čerstvými květinami v roztomilých vázičkách.
,,Sasuke-kun!“ ozvalo se ze zadního stolu pištění, které mohlo patřit jen jedné jediné osobě.
,,Myslíš, že kdybch ji oholil hlavu, dala by mi pokoj?“ zeptal se Uchiha se zamyšleným pohledem. Naruto, jakmile to uslyšel, dostal tak velký záchvat smíchu, až se za ním všichni otáčeli.
,,Zkusit to můžeš.“ dostal ze sebe a už celkem v klidu došli ke stolu.
,,Dnes se půjdeme podívat do chrámu svitků, do kterého uschováme naše svitky.“ začal jim sensei důkladně popisovat jejich dnešní plán.
,,A pak máme volno?“ zeptala se Sakura, kterákterá měla v plánu okouknout místní lázně. Kakashi ale zakroutil hlavou na znamení nesouhlasu a pokračoval. ,,Máme taky jednu misi, která nás na chvíli zaměstná.
,,Hm...“ přemýšlel blonďáček. ,,A jak asi dlouhá ta chvilka bude?“ Kakashi si podrbal hlavu a znova pokračoval: ,,Mise by měla zabrat maximálně 3-4 hodiny, a pak máme půl hodiny čas na to, abychom se přichystali na dnešní slavnost 'Mlžného měsíce'.“
,,Aha, aha.... A jaká to bude mise? A potom, já nemám nic slavnostního na sebe a....“ začal s otázkami Naruto.
,,Hhhhh... stále hyper co? No dobrá, mise se týká kontroly bezpečnosti vesnice. Pomůžeme zkontrolovat všechna stanoviště a hlavně svatyni svitků.“ vysvětlil šedovlasý shinobi svým nedočkavým žákům podrobné detaily, které je zajímaly.
,,A co s tou slavností?“ vzpomněla si jediná dívka týmu 7.
,,Kimona si vyzvedneme u hlavy vesnice hned potom, co jí informujeme o stavu bezpečnosti. A teď Itadakimasu.“ zakončil ránní info, už opět unavený vůdce týmu, který již zpozoroval hotelovou službu, jak přináší snídani.
,,Itadakimasu.“ odpověděli všichni tři jeho studenti jednohlasně.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ......
Komentáře
Přehled komentářů
Ono je to spíš tak, že jsem od celé povídky odešla (gome ><), ale tak, kdyby něco, tak tu je ještě 4 http://kiku-and-tyki.blog.cz/1011/pokuseni-4-dil :) snad to tu jednou vzkřísím, ale bohužel není čas a ani nálada ;)
LOL :D
(Caroll, 23. 8. 2011 16:05)Prooosím další díl!! mooc prosím.. všimla jsem si, že tohle bylo přidáno v roce 2010.. zásek? :/ vážně prosím další díl.. !! :)
O.o
(Klapča, 16. 4. 2010 19:47)Chudák Naruto... Taky nesnáším pavouky a u toho obrázku jsem se znechcním otřásla!! *Brr*
goome xD
(Kiku-chan, 10. 7. 2012 18:31)